U toho totiž odpadá spousta průvodních jevů, které provázejí kouření klasických cigaret. Typický zápach a popel z cigaret na zemi je jen drobností mezi jinými potížemi. Pravda, vodní dýmku si asi nezapálíte na zastávce, když čekáte na trolejbus, ale o to větší požitek pak přinese to až se k tomu dostanete. A těšit se, už to je přece hezký pocit, ne? Ale musíme začít „ab ovo“, jak praví staří latiníci, a to jest tím, co to vlastně ta vodní dýmka je. Říká se jí také šíša, a tak zde máte vysvětlení nadpisu článku. Správně psáno asi shisha, ale na tom nám zde záležet nebude.

Setkat se můžete také s výrazy jako „vodnice“ nebo „vodárko“ a dalšími. Skládá se vlastně z několika částí. Jejím základem je skleněná nádoba, které se říká váza, na které je něco jako komín, na jehož vrcholu hoří speciální tabák. Ve váze je ještě jeden otvor a ten slouží k odvodu dýmu do hadice čili šlauchu a ten má na konci náustek. Z toho pak kuřák potahuje, čímž mocně dýmá. Tento dým z tabáku prochází vodou, ve které se údajně zlepší jeho chuťové vlastnosti a také se pak lépe vychutnává. Tak to alespoň kuřáci šíši tvrdí a není důvod jim nevěřit. Jinak by jich kolem nás nebylo tolik.

Nuže, pokud byste chtěli tento požitek také vyzkoušet, není to problém. Abyste nemuseli šíšu kupovat, podívejte se, zda není poblíž veřejná kuřárna, což není, protože se to u nás stále ještě nerozšířilo. Ale časem možná. Nuže, vodnici si můžete koupit celou naráz, ale také nemusíte. Lze ji koupit i po částech. Základní je právě již zmíněná váza na vodní dýmku, to je základ. Můžete si ji pořídit jako první věc a další pak už jen postupně přikoupit. Jakmile budete mít celou sestavu, můžete začít kouřit. Je samozřejmě dobré na první pokusy mít někoho zkušenějšího u sebe, aby poradil, kdyby něco neklapalo. Nu a pak už jen zbývá než si kouření vodnice vychutnat.